Kvas v kohoutovské škole

Změna je život aneb člověk míní a Pán Bůh mění…

S velkým nadšením sdílel spolek Keramikum před prázdninami novinky – předání Keramického studia v Kohoutově pod jeho pomyslnou střechu. Spolek k celému procesu přistupoval opravdu zodpovědně a s velkou úctou. S odhodláním držet i nadále prostor kohoutovské keramické tradici.

Jednání s bankami ohledně úvěru po odkup budovy školy se nicméně nevyvíjely úplně podle jeho představ a spolek si musel přiznat, že se dostal do slepé uličky. Chtěl zachránit školu, ale nezískal na to prostředky. Lépe to zjistit nyní, nežli později, kdy by to mohlo finančně ohrozit školu i spolek.

Také se ale říká, že na konci všechno dobře dopadne a pokud ne, tak to ještě není konec. A tak přes všechna úskalí bude Keramické studio v Kohoutově pokračovat, a to pod péčí Markéty Čermákové. V celém procesu předání školy od začátku velmi úzce spolupracovala s Jarmilou Tyrnerovou, se kterou ji pojí dobré vztahy.

„Narodila jsem se v Trutnově. Díky tomu, že se Kohoutov nachází v mém rodném kraji, mám k tomuto místu blízký vztah. Při studiu na gymnáziu jsem navštěvovala výtvarný obor na základní umělecké škole, kde jsem získala lásku k výtvarnu všeho druhu, a tak to netrvalo dlouho, než mě to přitáhlo i do Keramického studia Jarmily Tyrnerové. Poprvé na kurzu jsem zde byla v roce 1997.

V roce 1999 jsem odešla z Trutnova do Prahy, abych zde vystudovala teologii a psychosociální studia na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích jsem působil jako nemocniční kaplanka. Poté jsem pracovala ve státní správě a nyní pracuji ve vývoji léčiv.

Rok 2021 byl pro mě zlomový. Uvědomila jsem si, že v životě potřebuji mít víc než jen práci v korporátu. Táhlo mě to zpátky ke kořenům. Nastoupila jsem proto na rekvalifikační kurz Točíř keramiky, kde jinde než v Kohoutově. Už v té době se hovořilo o tom, že Jarmila si přeje odejít do důchodu a hledá svého nástupce.

V tu chvíli jsem se zasnila a zapřála si, že tou nástupkyní bych chtěla být já. Rozhodně jsem ale nečekala, že moje přání bude vyslyšeno a navíc tak rychle. Školu v Kohoutově rozhodně nechci brát jen jako práci, ale hlavně jako poslání a způsob života. Také návrat ke svému srdci a do svého rodného kraje.

Vnímám drobné paralely v životních příbězích Jarmily a tím mým. Náhoda? To už posuďte sami. A také přijeďte do Kohoutova a podpořte pokračování školy! Už 1. října totiž budou zveřejněny kurzy pro rok
2024.“

Markéta Čermáková